Svátek

Svátek má Klement

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 11. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 8 až 12°C, při nízké oblačnosti kolem 5 až 9°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah



Všestudy

Všestudy jsou vskutku starou a historickou obcí, mající jistě bohatou minulost - její vznik se datuje do 12. století, máme dokonce důkazy o osídlení území dnešních Všestud již v mladší době bronzové, v období knovízské kultury - o to více nás však může mrzet, jak málo zpráv se nám o její historii zachovalo. Původ názvu obce není zcela zřejmý, pravděpodobně nejdříve patřil pouze části lesa, u něhož vznikla malá osada. Nejstarší známý název této osady - "Wssestud" - poté prodělal řadu změn. Osada byla uváděna jako Czestul, Wssiestus, Wssyestud, nebo také německým názvem Schiestel, Schössel, Schoesslaw, Schöstle, Schöszt či Schezsl. Dnešní jméno "Všestudy" je českého původu a pochází buď z osobního jména Všestud, které bylo v minulosti pravděpodobně přezdívkou, mající vztah k k podstatnému jménu stud, nebo ke slovesu studiti. Existuje však i legenda, podle které název vznikl za husitských válek, kdy tímto krajem táhla husitská vojska. Podle legendy se vojáci zeptali svého velitele, kudy mají jít dále, a ten prý jenom mávl rukou a pronesl: "Vše tudy".

Nejstarší částí obce je tzv. Buschenpelz nebo Puschenpelz. Dnes v těchto místech, nazývaných Pošumpelec, leží již jen pár rozvalin, původně zde však stával velký zájezdní hostinec u staré Míseňské cesty, u něhož později vznikla již zmíněná osada. První doložená písemná zpráva o Všestudech pochází z roku 1325. Jedná se o listinu, potvrzující prodej řady vesnic, mezi nimiž byla také "Wssestud", chomutovské komendě řádu německých rytířů klášterem v Podbořanech. Další významnější zpráva o obci pak pochází až z roku 1559, kdy byla prodána Janem z Veitmíle na Chomutově panu Niklovi Hochhauserovi z Hochhausenu a na Jezeří. V této době měla ves povinnost čepovat pouze chomutovské pivo.

Poté následuje více jak tři sta let dlouhá mezera, ve které nemáme o Všestudech žádné zprávy, pouze s výjimkou zdejšího kostela, zasvěceného archanděli Michaelovi. Ten byl postaven v gotickém slohu, pravděpodobně v období kolem poloviny 16. století. Roku 1775 jej značně poškodil požár, a tak byl o čtyři roky později za přispění císařovny Marie Terezie přestavěn. Roku 1847 však kostel zachvátil požár znovu, tentokrát shořela pouze jeho věž, která byla nahrazena až v roce 1898. V 60. letech začal být kostel v havarijním stavu, v roce 1991 proto obecní zastupitelstvo schválilo jeho demolici, církevní úřady ji však ještě do června r. 1992 neschválily a kostel zde tak stojí dodnes.

Roku 1850 se obce staly samostatnými správními jednotkami. Všestudy se tak staly samostatnou obcí, od roku 1869 až do začátku 20. století k obci patřily také osady Okořín a Pesvice. V této době žilo ve Všestudech přibližně 280 obyvatel, většina z nich se živila zemědělstvím, kterému se zde pro úrodnou půdu opravdu dařilo, či chovem dobytka, ovcí, koz, prasat a husí. Pěstovala se zde i včelstva a obec vlastnila také jeden rybník Zdejší dvůr stával na místech dnešních objektů státního statku, který zde pracuje od 50. let. Ze zemědělských plodin se zde nejvíce dařilo pšenici a ječmenu, pěstovala se tu však také řepa, brambory a jetel. V obci bylo také několik řemeslníků - 1 řezník, 4 zedníci, 1 kovář, 1 švec, 1 stolař, 3 tesaři, podomní obchodník a 3 hospodští. V této době byla ve Všestudech dvoutřídní škola, údajně otevřená již začátkem 18. století, obci však chyběla pošta.

Okolo poloviny 19. století nastal v okolí Všestud (bývalá osada Buschenpelz, jejíž území stále spadá pod obec Všestudy) poměrně velký rozvoj dolování hnědého uhlí. Důlní činnost je zde sice doložena již z konce století osmnáctého, to však nenabývalo podstatnějších rozměrů. Během 30. a 40. let 19. století bylo v okolí obce otevřeno deset dolů. I když tyto doly byly vlastně pouze 20m dlouhé šachtice, a kýble s uhlím se na povrch vytahovaly ručními vrátky, byla tato těžba poměrně významná. Na přelomu 40. let zde byly otevřeny ještě další dva doly, avšak v 50. letech 7 dolů zaniklo pod tlakem nepříznivých poměrů. V 80. letech 19. století sice díky zvýšené poptávce po uhlí opět začala konjuktura, kolem Všestud tedy znovu vznikla řada drobných dolů, kvůli konkurenčnímu boji se zde však provoz brzy opět zastavil. Poslední zdejší doly zanikly koncem 19. století.

Až do počátku 20. století žilo ve Všestudech pouze německé obyvatelstvo. Roku 1914 začala první světová válka. O jejím průběhu v obci, ani o jejích následcích pro obec nemáme žádné zprávy, víme však, že po jejím skončení (lépe řečeno 9 let po jejím skončení) se sem přistěhovali první Češi, jednalo se převážně o české legionáře sloužící ve válce. Pro ně bylo na pokraji obce postaveno 5 zemědělských usedlostí. České národnosti zde byl také jeden majitel velkostatku a jedna rodina žijící na "Pošumpelci". Škola zde byla pouze německá, české děti musely docházet do školy v Pesvicích. Češi a Němci zde vedle sebe žili v klidu, navzájem si pomáhali a panovalo mezi nimi přátelství. Situace se začala měnit až v předvečer druhé světové války. Když pak pohraničí obsadili Němci, byla Čechům zabrána všechna česká hospodářství a ti tak museli odejít do vnitrozemí. Po skončení druhé světové války se situace obrátila - Němci byli odsunuti a Češi se vrátili zpět do svých domovů spolu s dalšími českými rodinami, které obec dosídlily. S příchodem českého obyvatelstva ve Všestudech přestala fungovat německá škola a byla zde tedy pouze česká jednotřídka.

Začátkem 50. let zde bylo založeno JZD, které však pro nedostatek zkušeností brzy opět zaniklo a pozemky byly předány státnímu statku, kde začala pracovat většina rolníků. Od 50. let se v obci rozeběhla řada výstaveb a událostí - v roce 1950 zde byla svépomocí vystavěna požární zbrojnice, o šest let později proběhla rekonstrukce školy, v letech 1958-59 proběhla přestavba bývalého hostince na kulturní dům, v roce 1964 byl založen zdejší parčík, který je pro svůj krásný vzhled a upravenost dodnes chloubou obce. V červnu roku 1965 byla pro nedostatek žáků zrušena škola a děti tak začaly dojíždět do školy ve Strupčicích. V roce 1967 byla v obci vybudována kanalizace, o tři roky později proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení. V roce 1972 byl přemístěn pomník padlých od kostela do parku, v roce 1978 byl v obci vybudován rozvod vody včetně přípojek. Začátkem 80. let byl ve Všestudech vybudován velkokapacitní kravín, jelikož však pro jeho provoz nepostačovalo množství místních pracovníků, bylo zde postaveno 20 rodinných domků - okálů pro nové zaměstnance. Ti přišli z různých míst a většina z nich již v obci zůstala. V roce 1986 byly Všestudy připojeny k Otvicím, od roku 1990 jsou však opět samostatné.

Všestudy jsou dnes úhlednou, spokojeně žijící obcí. Každého, kdo by si však myslel, že se zde nic neděje, jistě brzy přesvědčí o opaku řada plánů obecního úřadu, které jen čekají na svou realizaci. Již je vypracovaný projekt na vyčištěni rybníka a opravu hráze, plánuje se dobudování kanalizace a rozšíření čističky odpadních vod tak, aby mohla sloužit i Pesvicím. V obci bylo také dokončeno vyměřování parcel a k 15. 5. 1992 zde byli již 3 soukromí zemědělci. To vše spolu s faktem, že další lidé se o své majetky stále hlásí, je pro Všestudy příslibem slibné budoucnosti.

Použitá literatura: Binterová, Z. Vlastivědný čtvrtletník Chomutovska Památky, příroda, Život, číslo 24, str. 85-99, ročník 92